Jak mě zachvátila kreativní krize

… a já se jí nemohla bavit.

Ahoj všichni moji,

je to tady. Už mě moje krize, která mi nedovolovala napsat ani slovo, přestala bavit. Snažila jsem se od posledního příspěvku dát dohromady spoustu myšlenek a slov. Mám natočená tři videa, která jsem nebyla schopná dostříhat. Už mě to ale nebaví! Tenhle blok přišel jako blesk z čistého nebe a za žádnou cenu se mi ho nedařilo poslat zase pryč. Blog (ne blok),  mi strašně chyběl. Zároveň jsem ale nemohla udržet v hlavě ani na minutu myšlenky pohromadě. Je to vyčerpávající pocit. Svým způsobem je to hrozná bezmoc.

Listopad utekl strašně rychle, nestihla jsem se ani ohlédnout. Vánoce jsou doslova  za rohem. A už toho mám dost. Letos poprvé v životě mám tu pořádnou sváteční náladu. Užívám si trhy na Staromáku, procházky po Pražském hradě a jediná věc, která mi chybí, je udržet tok myšlenek na správném místě. Zkoušela jsem všechno možný, abych se krize zbavila. Jen hypnózu a prášky jsem vynechala – prozatím:) 


Až to najednou zase přešlo. A víte co je nejhorší? Já vůbec nevím proč ani jak. Nechápu, co se stalo a proč mě ta nechuť k čemukoliv zase pustila. Přestalo to stejně rychle, jako to přišlo. A abych byla upřímná, trochu mě to děsí. Co dělat aby se to už nikdy nestalo? Jak se vyhnout situaci, kdy člověka začne všechno na světě  unavovat?

Myslím, že je odpověď jako vždycky naprosto jednoduchá. Všecko je to v hlavě.

Člověk si občas potřebuje odpočinout a nic se nemá lámat přes koleno. Pořád se snažíme všecko stíhat, být v jednom kuse v obraze, myslet pozitivně a dělat skvěle najednou co nejvíce věcí –  až se jednou probudíte a je vám všechno jedno. Dáte výpověď v práci, oblíknete tepláky a nejraději ze všeho spíte. Po chvilce vás i to přestane bavit a začne vás to taky štvát. Pak buď začnete pít, nebo si uvědomíte, jak skvělá je to příležitost úplně vypnout. A v tu chvíli, v ten okamžik to všecko přejde.

A proto jsem zase konečně tady a cvakám tyhle písmenka do mého počítače. S úsměvem na tváři a s obrovskou chutí tvořit:)

Myslete pozitivně, v dobrém se vám to vrátí. A neblázněte, svátky nejsou o penězích a o nervech ale hlavně o těch teplácích 🙂

Posílám úsměv, Vaše (teď už snad pravidelně) Suzi:)

P. S. Stal se ze mě za tu dobu mojí nečinnosti na blogu mistr ve vaření kuřecího vývaru, uklízení a  filosofii. Pokud budete chtít využít mých služeb, neváhejte mi napsat 🙂

P. S. S. Také jsem se intenzivně věnovala umu imitace soba Rudolfa, kdyby někdo potřeboval výzdobu…

Rudolf sobík I.

Rudolf sobík II.

Share:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *