Před týdnem jsem se vrátila ze svojí druhý návštěvy Svatý země. Poprvé jsem měla tu čest ji navštívit před skoro dvěma lety. Tenkrát jsme si s přítelem půjčili auto a cestovali jsme z Tel Avivu na jih do Eilatu, k Mrtvému moři a taky do Jeruzaléma. Byla to úžasná dovolená, o který bych vám mohla napsat, pokud vás to bude zajímat, někdy příště. Dneska se totiž zaměříme na obrázky přímo a jen z Tel Avivu.
Už nám byla ta zima v Budapešti a potažmo i v Praze dlouhá, tak jsme se jednoho večera rozhodli vyrazit na několik dní do TLV. Nalehko. Vzali jsme si jenom jedno příruční zavazadlo a letělo se. Je to totiž ten nejlepší pocit, nemuset s sebou nikde nic tahat.
Nevíte, jak si město představit? Tak si představte něco mezi Miami a Mad Maxem. Všude jsou vysoký mrakodrapy, luxus, ale taky kámen a prach. Jedna část střídá tu druhou. Máte pocit, že vám město doslova roste před očima. Jdete po moderní ulici, zahnete za roh a najednou jste v úplně jiným světě. A to má až něčekaně obrovský kouzlo!
V Avisu jsme měli na konkrétní den a čas předem objednaný a potvrzený auto. Přišli jsme si pro něj o 5 minut dřív, ale oni už měli zavřeno. Ve 13hodin. Vítejte v Izraeli 🙂 A současně taky děkujeme, protože právě díky tobě, drahá půjčovno Avis, jsme chodili celou dobu pěšky a bylo to to nejlepší, co nás mohlo potkat!
Celou dobu našeho pobytu bylo 16-18 stupňů a sluníčko. Bylo nádherně. Ideální počasí na tyhle dlouhý procházky po městě. V létě se tam moc neprojdete, protože to vedro je neúnosný.
Jak už jsem ukazovala v Instastories – povinná základní vojenská služba je tady pro holky i kluky od 18 let. Kluci slouží 3 roky, holky slouží roky 2. Kluci se pak vrací každý rok na měsíční cvičení až do cca 45 let věku. Není tady proto žádným překvapením, potkávat holky i kluky se zbraní kolem pasu. Ze začátku jsem si na to nemohla zvyknout. Hlavně když je potkáte v civilu na diskotéce s galilem na rameni místo kabelky. Teď už jsem si na ně celkem zvykla a nekonečně mě to fascinuje.
Tamní atmosféra se s tou naší vůbec nedá srovnat. Obyvatelé Israele jsou pod neustálým tlakem a žijí s bezpečnostní hrozbou, která jakoby je tak nějak nutila víc si užívat života a vážit si všeho, co daný den nabízí. Nikdy jsem tam nepotkala žádný rozmazlený smrady pokřikovat na seniory v obchoďáku, ani žádnou jinou podobnou havěť. Náhoda?!
Pomeranče v samém srdci města.
Pohled na Starou Jaffu – jedno z nejstarších přístavních měst na světě.
Visit Israel before Israel visits you 🙂
Skútry a elektrokola vidíte jezdit úplně všude. Pořád někdo na někoho troubí a je to super! Rychle si na ten ruch zvyknete a pak už vás nabíjí pozitivní energií. Je to jako když slyšíte život. Dává to vůbec smysl?
Slogan, kterej mě fakt pobavil:)
Fotka z místní tržnice, kterou sem dávám jen pro ukázku. Až zase jednou uvidíte někoho, jak se s někým jiným do krve dohaduje na Instagramu, že ten Kylie lip kit nebo Beauty Killer paletka od J. Stara, kterou daná osoba NEkoupila na oficiálním eshopu je určitě, ale určitě origo, tak vy budetete vědět, že rozhodně není.
Moje životní motto v kostce. Teda pardon, v obdelníku.
Tahle stylová paní je hlavní aktérkou příběhu, kterej mi ještě o kousek víc zpříjemnil už tak dost nádhernej poslední den v Tel Avivu. Přišli jsme do obchodu pro koření. Mám jedno svoje oblíbený, který mi doma docházelo, tak jsem si chtěla udělat zásobičku. Paní v obchodě seděla už když jsme přišli. Evidentně do něj nepatřila, jen si tam chodila sednout a poklábosit s místníma chlapama. Po tom, co jsme nakoupili vše co bylo potřeba, se paní začala bavit hebrejsky s mým přítelem. Moje hebrejština má zatím level konverzace začátečník, sprostý slova expert, takže jsem pochopila maximálně to, že se baví o životě v Evropě. Po chvilce se ke mně paní otočila a ptala se, jestli umím anglicky? Řekla jsem jí že ano. Zeptala se mě, co mám v tomhle obchodě ráda? Co mi nejvíc chutná? S úsměvem jsem jí odpověděla, že všechno. Zeptala se mě, co mám úplně nejraději? Rozhlídla jsem se kolem a ukázala jsem na pistácie. Paní vyskočila ze židličky, vzala pytlík a začala nabírat pistácie velkou naběračkou. Když už pytlík něco vážil, odnesla ho za majitelem obchodu, ať ho zváží a že mu ho zaplatí. Následně mi pytlík pistácií podala a řekla, že je to dárek pro mě. Že jsem turistka a moc se jí líbím, a tak mi chce udělat radost. Prostě jen tak. Byla to tak fantastická situace, že jsem si musela paní vyfotit, protože by mi jí určitě nikdo neuvěřil. Kdo by si taky dokázal představit takovou modrou dámu obklopenou sušeným ovocem a vůní koření?:)
Pistácie jsme samozřejmě začali jíst už ve dveřích na cestě z obchodu a než mi došlo, že bych je mohla vyfotit, už jsme si dali pěkně do nosu. Tak aspoň takhle, pro představu. Jo a mimochodem, byly moc dobrý!:)
Ve Staré Jaffě najdete Most přání. Legenda praví, že pokud se po mostě projdete, dotknete se na něm svého znamení, podíváte se na moře a budete si něco přát, splní se vám to. Každá ta historická ulice ve Staré Jaffě patří jednomu ze znamení zvěrokruhu. Doporučuju jít svoje znamení hledat při soumraku, protože je to opravdu hodně kouzelný a magický místo.
Golden hour na pobřeží, v půlce února. Můžu vám říct, že lepší už to snad ani být nemohlo.
Upravovat tyhle fotky bylo na dlouho. U každý jsem se zastavila a zasnila. Doufám, že vám z nich trochu sluníčka doputuje i domů nebo do práce. Kamkoliv, kde budete tenhle článek číst. Stříhám i vlog, tak snad se u toho budu zasnívat trošičku míň, než u upravování obrázků, ať se toho videa brzo dočkáte:)
Těšte se taky na článek s israelskýma travel a food tipama a dejte mi vědět, jestli by vás zajímal článek o našem putování po střední a jižní části Israele (Eilat, Mrtvé moře, Jeruzalém)?
Shalom a já jdu stříhat to video a balit kufr. Zítra se přesouvám na pár dní do Prahy, takže mi klidně napiště na Instagram suzifromtheblog, pokud máte někdo chuť zajít na kafíčko:)
Vaše ∞ Suzi
Ahoj, přítel je Izraelec, že hovoří hebrejsky? 🙂
Ahoj Vanilko, přítel vyrůstal v Izraeli:)